česká národní banka

Bydlení ve vlastní nemovitosti je v České republice, na rozdíl od například Německa či Rakouska, oproti nájemnímu bydlení považováno automaticky za bydlení kvalitnější či dokonce za atribut vyššího životního standardu. Nákup bytu či domu za účelem vlastního bydlení (investicím do nemovitostí za účelem jejich dalšího pronájmu a souvisejícím výhodám a rizikům se zde věnovat nebudeme) však nemusí být vhodný pro každého.

Ještě předtím, než začnete posuzovat, zda máte k pořízení vlastního bydlení dostatek prostředků, byste měli zvážit, zda tento nákup skutečně povede ke zlepšení kvality vašeho života. Chcete-li se vyhnout riziku, že byste následně mohli být donuceni pořízenou nemovitost (obvykle zatíženou hypotékou) prodat či pronajímat, měli byste zvážit, zda tato nemovitost bude dlouhodobě sloužit k vašemu bydlení, což nemusí platit, pokud například:

• předpokládáte, že se v budoucnu budete často stěhovat za prací,
• v dohledné době očekáváte změnu vaší životní situace, která způsobí, že vám pořizovaná nemovitost přestane v budoucnu vyhovovat (obvykle uzavření manželství a následně narození dětí),
• v dohledné době budete mít možnost užívat (a povinnost udržovat) jinou nemovitost (například poté, kdy se rodiče přestěhují na venkov či do domova seniorů).

Mějte na paměti, že pokud prodávající musí nemovitost prodat v krátkém časovém termínu, nepodaří se mu obvykle uzavřít obchod za cenu, kterou očekává, a že prodej nemovitosti v časové tísni může vést i k výrazné finanční ztrátě.

Ani pronajímání nemovitosti nemusí být výhodné, zejména pokud její vlastník nemá možnost zajistit související činnosti vlastní silami a musí si jejich dodavatele najímat za tržní ceny. Zároveň vlastník nemovitosti musí počítat s vedlejšími náklady spojenými s pronajímáním nemovitosti, jako jsou například náklady na právní služby či náklady potřebné na odstranění škod způsobených nájemci nemovitosti, kteří se nemusí vždy chovat zcela podle představ pronajímatele.

Rovněž byste měli zvážit, zda jste ochotni akceptovat riziko, že se kvalita bydlení ve vaší nemovitosti může v budoucnu výrazně zhoršit v důsledku skutečností, které v zásadě nemůžete ovlivnit (například nová výstavba v okolí, přistěhování problémových sousedů do domu, problémy v domě související s využíváním ostatních bytů k jiným účelům než k bydlení, nezájem ostatních vlastníků v domě udržovat standard bydlení odpovídající vašim požadavkům a finančním prostředkům, které jste za byt zaplatili apod.). V takové situaci je mnohem výhodnější být v pozici nájemníka, který se z pronajatého bytu či domu může poměrně snadno odstěhovat, než v pozici vlastníka, který musí buď strpět snížení kvality bydlení, anebo podstoupit vleklé sousedské spory, či své bydlení začít znovu řešit v situaci, kdy má přinejmenším významnou část finančních prostředků vázáných v nemovitosti, kterou sám již nechce využívat.

Ačkoli je činnost spočívající v poskytování tzv. spotřebitelských úvěrů právně regulována a spotřebitelům, kterým byl poskytnut úvěr, podle této právní úpravy náleží celá řada práv (především takových, která spotřebiteli zaručují, že před uzavřením úvěrové smlouvy bude pro takový akt disponovat dostatečnými informacemi), tato právní regulace nemůže nahradit racionální úsudek, který si každý spotřebitel musí před uzavřením úvěrové smlouvy učinit sám. Než budete zvažovat nabídky různých poskytovatelů úvěrů, vezměte do úvahy zejména výši svých úspor a příjmovou situaci.

Úspory jsou nutné

ČNB bankám doporučila, aby neposkytovaly hypoteční úvěry, jejichž výše by přesahovala 90 % ceny zastavěné nemovitosti. Klient by měl mít tedy naspořeno alespoň 10 % ceny pořizované nemovitosti. Jedním z důvodů je kolísání cen nemovitostí. V případě, že by klient neměl dostatečnou část úspor, ceny nemovitostí v budoucnu poklesly a poskytovatel úvěru by byl nucen nemovitost zatíženou úvěrem prodat, zůstal by klient i po prodeji nemovitosti vůči poskytovateli úvěru s dluhem.

Příjem domácnosti

Před žádostí o úvěr je nutné zvážit výši svých příjmů ve vztahu k zadlužení. ČNB hodnotí jako rizikové ty hypoteční úvěry, kde výše celkového zadlužení dosahuje osminásobku jeho ročních příjmů po zdanění.