Úvod Životní události Důchod

Důchod

Komu by se chtělo v mládí uvažovat nad tím, co bude za 40 nebo 50 let? Abyste si mohli užít klidné a důstojné stáří, je dobré se připravit.

duchod3

Kromě starobního důchodu existuje v České republice ještě invalidní, vdovecký, vdovský a sirotčí důchod.

Co je starobní důchod?

Jde o měsíční částku, na kterou má nárok každý, kdo splnil podmínku minimální doby pojištění a dosáhl důchodového věku.

Kdy dosáhnu důchodového věku?

Důchodový věk se vypočítává podle roku vašeho narození. Pokud jste se narodili v roce 1977 nebo dříve zohlední se při výpočtu důchodu i pohlaví a u žen počet vychovaných dětí. U později narozených záleží už pouze na datu narození. 

Nárok na starobní důchod vzniká po dosažení doby pojištění. Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod se po 31. 12. 2009 postupně prodlužuje z 25 let až na 35 let, a to v závislosti na kalendářním roce dosažení důchodového věku. Ve specifických případech lze nárok na starobní důchod získat i při získání kratší doby pojištění. Podrobně jsou důchodový věk, potřebná doba pojištění i jednotlivé typy starobních důchodů uvedeny na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
Každý pojištěnec má navíc nárok na předčasný, ale zároveň trvale krácený starobní důchod.

Příklad › V lednu 2016 jste oslavili 20. narozeniny. Důchodového věku se tak dočkáte v březnu roku 2066 a bude vám něco málo přes 70 let.

Jak si spočítat důchod?

Výše starobního důchodu se skládá ze základníprocentní výměry. Základní výměra je stanovena pevnou částkou. Výše procentní výměry je stanovena jako procento výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění. Procentní výměra závisí na dosažených příjmech a délce pojištění.

Příklad › Účast na důchodovém pojištění je pro rok 2016 stanovena na 32 let. To znamená, že kdo odchází do penze v roce 2016, musí být přesně tolik let účasten důchodového pojištění. Do doby účasti na důchodovém pojištění se počítají i náhradní doby pojištění (studium, evidence uchazečů o zaměstnání na UP atd.).

Myslete na „horší časy”

Odhadnout budoucí penzi není snadné. Buďte si ale jistí, že to bude výrazně nižší částka, než na kterou jste zvyklí v době před odchodem do důchodu. Průměrný důchod od státu je v současnosti něco málo přes jedenáct tisíc korun měsíčně. Vyplatí se proto myslet na budoucnost a odkládat si stranou „na horší časy”.

Jak nezůstat v důchodu „na holičkách”?

  • Investujte do nemovitostí - nejlépe do vlastního bydlení. Ve stáří se vám sníží měsíční náklady.
  • Založte si spořící účet a každý měsíc ukládejte například 5 procent z každého platu. Ve stáří jako když najdete.
  • Založte si stavební spoření. Stranou si ukládejte část svého příjmu, výše státní podpory je 10 % skutečně uspořené částky a nejvýše 2 000 Kč za rok. Optimální úložka je do 20 tis. za rok.
  • Investiční životní pojištění funguje podobně jako životní pojistka, ale vaše rezervy dlouhodobě investuje. Rizika těchto investic nesete vy. Slibovaný výdělek se může, ale nemusí dostavit.
  • Doplňkové penzijní spoření tvoří základ 3. pilíře penzijního systému a zapojit se do tohoto pilíře lze uzavřením smlouvy na penzijní připojištění. Na státní příspěvek máte nárok, pokud si budete ukládat nejméně 300 Kč měsíčně. Maximální příspěvek 230 Kč získáte při pravidelném ukládání nejméně 1 000 Kč měsíčně. Na výběr máte ze čtyř investičních strategií - konzervativní, vyvážené, růstové nebo dynamické.
  • Důchodové pojištění si můžete vybrat v široké nabídce pojišťoven, žádný příspěvek od státu se na něj nevztahuje. Výhodou je možnost měnit výši vkladů v průběhu spoření. Než se rozhodnete, které je to pravé, pečlivě zvažte nabídku od více poskytovatelů.

Podnikáte? Zbystřete!

Výše důchodu u OSVČ závisí na výši odvodů na důchodovém pojištění a získané době pojištění. Minimální odvody znamenají i nižší hodnotu vyplácené částky v důchodu. Můžete se ocitnout v situaci, kdy bude váš důchod nižší než u zaměstnanců, kteří pobírali minimální mzdu.

Studenti a spoření

Od 18 let si mohou studenti začít připlácet na důchodové pojištění dobrovolně (je však potřeba odvádět alespoň nejnižší částku pojistného). Absolventovi školy, který je v evidenci úřadu práce, se při výpočtu penze k této evidenci přihlíží.

Spoření na důchod dítěti

Na důchod mohou spořit i rodiče svým dětem. Po dosažení plnoletosti si může dítě vybrat třetinu naspořené částky bez státního příspěvku (zhodnocení úspor je zdaněno). V případě nouze lze smlouvu zrušit a naspořené peníze vybrat - avšak bez státního příspěvku.

Důvěřuj, ale prověřuj

Při výpočtu vašeho důchodu je potřeba, aby Česká správa sociálního zabezpečení pracovala se správnými dokumenty. Nepořádní zaměstnavatelé ale občas nedodají všechny potřebné podklady. Nezapomeňte si výměr důchodu zkontrolovat. Pokud máte jakékoli pochyby o jeho výši, obraťte se s žádostí o jeho přepočítání do 30 dnů od obdržení rozhodnutí o přiznání důchodu.

Náhradní doba důchodového pojištění

Náhradní doba je období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tyto doby za určitých podmínek započítávají do potřebných let pojištění pro důchod. Na započtení náhradní doby pojištění mají například nárok studenti SŠ, VOŠ a VŠ, kteří po dosažení věku 18 let v průběhu šesti let studovali (v období před rokem 2010). Dále jsou to za určitých podmínek osoby evidované na úřadu práce, osoby se zdravotním postižením, vojáci, matky pečující o dítě ve věku do 4 let atd.

Postup při žádání o důchod

Kdy?

O starobní důchod si můžete zažádat 4 měsíce před požadovaným dnem přiznání starobního důchodu.

Kde?

Na Okresní správě sociálního zabezpečení (v Praze Pražské, v Brně Městské), příslušnost k úřadu je stanovena dle trvalého pobytu.

Kolik?

ČSSZ rozhoduje o přiznání důchodu ve lhůtě do 90 dnů od podání žádosti. Délka vyřízení závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady.

Co potom?

Zkontrolujte si správnost a úplnost údajů.

A když nesedí?

Vyrazte na OSSZ se všemi doklady.
Pokud nesouhlasíte s výší přiznaného důchodu, lze podat písemné námitky do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

S jakými doklady?

Občanským průkazem, pasem či povolením k pobytu, doklady o studiu (učení), doklady o výkonu vojenské služby, rodné listy dětí (či výpis z matriky o narození, rozhodnutí o osvojení, svěření do péče a její dobu a rozsah apod.).